Michaela Řeháčková

Jmenuji se Michaela Řeháčková. Ve škole si mě budou pamatovat pod jménem Míša Weselá. Bydlím v Bílovci, vloni jsem oslavila 40 let, takže už je to nějaký pátek, kdy jsem na této škole trávila nejlepší léta. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že bych někdy i já mohla pracovat s dětmi, z čehož vyplývá, že momentálně pracuji o kousek dál na základní škole Františka kardinála Tomáška ve Studénce jako asistentka pedagoga.

Jak vzpomínáte na naši školu?

Na školu vzpomínám velmi kladně. Úžasní byli všichni učitelé, kteří s námi měli nekonečnou trpělivost, protože jsme nebyli zrovna andílci. Pro mě největší poklad byl jednoznačně náš třídní taťulda Radek Havránek, se kterým mám dodnes velmi přátelský vztah. Opravdu pan učitel s velkým P, který má pro žáky trpělivost, vstřícnost, vždy dokázal poradit a hlavně kvalitně naučit.

V čem Vám škola pomohla?

Škola mi pomohla v prvé řadě ve vzdělání a v další řadě si uvědomit, že učitelé jsou taky jenom lidi, kteří se nám snaží pomáhat a posouvat dál.

Co byste vzkázala dnešním studentům?

Ráda bych vzkázala všem studentům, kteří na tuto školu nastoupili nebo už jsou v dalších ročnících, že škola není jen o učení, úkolech a stresu. Ano, tyhle věci k tomu samozřejmě patří, ale je potřeba si uvědomit, že víc přátelské učitele na jiných školách nezažijete. Tady Vám pomohou s jakýmkoliv problémem, s vstřícností dovedou až k závěrečným zkouškám a věřte, že stejně jako já budete na tuto školu vzpomínat s úsměvem.